Česká poezie po II. světové válce

Od | Zasláno do sekce Čeština | Ve 26-09-2008

 

1. Rozdělení do etap

I.etapa 1945 – 1948

- období tzv. plurality

- hlavními tématy jsou válka a osvobození, literatura se teprve hledá

- objevují se 2 tendence:

a) návaznost na předválečnou demokratickou linii a uchovat prozápadní ráz literatury ( zastanci kritik Václav Černý )

b) literatura socialistická, která k nám přicházela z východu

II.etapa 1948 – 1956

- období uniformity

- oficiální literatura má podporovat budovatelské nadšení nové společnosti, literatura schématická

- v poezii se vyskytuje frézistická poezie založena na frázi a oslavování

- tvrdé období, došlo k převratu

III.etapa 1956 – 1968

- v roce 1956 se konal 20. sjezd KSSS, na tomto sjezdu kritizoval Chruščev Stalinův kult osobnosti

- nastává období uvolňování i u nás toto období nazýváme pozvolné uvolňování

- česká poezie opouští nadšené budovatelské témata a soustředí se na život obyčejných lidí

- v poezii vystupuje skupina básníků všedního dne: Šiktanc, holub

IV.etapa 1968 – 1989

- období tzv. normalizace

- pozitivní vývoj české literatury byl přerušen vpádem vojsk Waršavské smlouvy

- nastává další vlna socialistické literatury a socialistické diktatury

- literatura má 3 proudy: a) oficiální literatura

b) literatura samizdatová a exilová

c) underground- tajná napadala vládu

V.etapa 1989 – současnost

- 1989 sametová revoluce, konec totalitního systému

- nastává uvolnění ediční politiky, je konec cenzury

- oficiálně se vydává samizdatová a exilová literatura

- literatura zaznamenává vzestup co do rozmanitosti i do počtu nových nakladatelství, vznikají i soukromá

2. František Hrubín (1910 – 1971 )

- narodil se v Praze, nedokončil VŠ

- pracoval v městské knihovně a v redakci dětských časopisů: Mateřidouška, Zlatý máj

- patří do staré generace, která vstoupila do literatury ve 30. letech

- typické znaky tvorby: a) smyslná bezprostřednost vnímání života

b) silný vztah k rodné zemi

c) myslitelský neklid, vše se snažil domýšlet

I. poezie

1. 30. léta

- vstup do literatury píše milostnou a přírodní lyriku, ale objevují se i sociální motivy a motivy ohrožené země

- sbírky: Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě, Země po polednách

2. obraz války a osvobození

- sbírky: Stalingrad, Chléb s ocelí, Pražský máj

Jobova noc

5 dílná poema, autor se snaží v sobě překonat pasivitu a trpitelství biblického Joba

chce se aktivizovat pro budoucnost, cítí odpovědnost za další život

v refrénu použil motiv lidové písně ,,Čechy krásné, Čechy mé“

3. poválečná tvorby

Hirošima

- lyricko-epická skladba, varuje zde před atomovým nebezpečím

- píše ji v době, kdy ostatní básníci se věnují nadšené budovatelské poezii

- tehdejší kritika Hrubína napomenula, aby psal oslavné verše a nestrašil lidi

4. tvorba pro děti

- sbírky: Říkejte si se mnou, Špalíček veršů a pohádek

5. 60. léta poezie pro dospělé

Můj zpěv

- sbírka oslavuje život, ne tehdejší společnost

- překonal skepsi, kterou vyjádřil v díle Hirošima a oslavil život. Vyjádřil zde myšlenku, že údělem básníka je zpívat, tak jakoby měl umřít zítra.

- Proti smutku z neustále plynoucího času nachází protiklad v tvůrčí práci a v neustálém vývoji lidstva

Proměna

- 2 dějové linie ( řecká báje o Daidalovi a Ikarovi, reálná situace )

- básník zdůrazňuje rozum a cit by měly být v rovnováze

- pražská plovárna, kde je pohoda narušena novinovou zprávou o pokusu s atomovou bombou

6. etapa

Romance pro křídlovku

- baladická romance, jde o chvalozpěv a na jeho mnohostrannost

- mladý básník přijíždí do Lešan, poznává tam lásku dívku Terinu. O tuto dívku se uchází majitel střelnice Viktor. Ve stejné době umírá básníkovi sklerotický dědeček.

- Autor naznačil, že život je třeba chápat tak, aby člověk nepodléhal iluzím, ale zároveň aby v něm nezůstal pocit marnosti

- Ve skladbě se objevuje motiv křídlovky, který symbolicky spojuje život a smrt

II. próza (lyrizovaná)

Zlatá reneta

- román, hlavní hrdina 50letý pražský knihovník je v krizi

- řešení vidí v tom, že se po 28 letech vrátí do kraje svého mládí, aby znovu získal onu sílu k životu, kterou měl před těmi 28 lety.

III. drama

- přiklání se k tradici Šrámkova lyrismu

- byl to velký kontrast k budovatelským hrám v 50. letech

Srpnová neděle

- příběh se odehrává u jihočeského rybníka, kde se setkávají rekreanti i domácí. Hrubín ukazuje různé typy lidí. Jednak lhostejnost a vnitřní prázdnotu Pražáků a proti nim postavil svět mladých lidí, kteří život berou tak, jak ho doba přináší.

Křišťálová noc

- vystupuje zde spisovatel, která přijíždí na venkov na chalupu. Je slavný, ale literárně netvoří, aby si nepohněval představené.

- Autor dále poukazuje na lidi z vesnice, kteří se hádají o majetek. Jeden mladík si nemůže přivést domů svoji dívku, protože otec ji označil za takovou chudobu.

3. Skupina 42

- byla to výtvarnicko-básnická skupina

- vznikla až za války 1942, působila do roku 1948

- autoři se inspirovali městem, zachycovali drsnou realitu až naturalisticky

- představitelé: Josef Kainar, Jiří Kolář, Ivan Blatný

Josef Kainar (1917-1971)

- navazuje na halasovskou linii naší poezie

- narosil se v Přerově, velké hudební nadání

- studoval VŠ, ale postihlo ho uzavření VŠ

- znaky: - tragika

- příběhovost

- intelektuální charakter poezie

I. básnická tvorba

1. 40léta

Nové mýty

- báseň Stříhali dohola malého chlapečka

- většina básní vznikala během protektorátu, kdy člověk byl ponižován a pokládán za pouhé číslo

- Kainar byl jednou u holiče spolu s malířem Bohumírem Mahulou. Dohodli se z těchto zážitků vytvoří umělecké dílo. Kainar napsal příběh chlapce, který trpí, když se nesmí pohnout ba židli u holiče. Z této běžné události vytvořil obraz bezbranného člověka připoutaného k železné židli, kterému končí bezstarostná léta života.

- Báseň zhudebnil V. Mišík.

2. 50. léta

- autor podlehl budovatelskému nadšení, psal oslavné, patetické, nadšené verše

- Sbírky: Veliká láska, Český sen

3. 60. léta

- Kainar se vrací k první etapě, je nespokojen se vším co člověka omezuje

- sbírky: Člověka hořce mám rád, Lazar a píseň

Jiří Kolář

- netradiční výtvarník, dělal koláže

- v 50. letech byl vězněn za to, že jeho básnický rukopis byl nalezen u Václava Černého

- v 60. letech se stal zakázaným autorem

- v 70. letech odjel do Francie a tam se stal světově uznávaným výtvarníkem

- básnická tvorba: Prometheova játra, Dny v roce

Ivan Blatný

- byl synem spisovatele Lva Blatného

- po roce 1948 emigroval do Londýna a z Londýna poslal legitimaci KSČ

- spolupracoval se svobodnou Evropou, ale emigraci těžce nesl, měl strach že pro něho přijedou a bude unesen do Prahy a bude vězněn

- dostal se ústavu pro duševně nemocné v Ipswichi

- poezii se věnoval ještě před emigrací, spojoval v ní 3 poetiku

1. poetickou hravost

2. surrealistickou snovost

3. syrový realismus

- napsal sbírku Paní Jitřenka

- v emigraci psal dále až jedna zdravotní sestra předala část textů Antonínu Brouskovi, zjistil že jsou to kvalitní verše a poslal je do Toronta Škvoreckému, kde byla vydána pod názvem Pomocná škola Bixley

- Melancholické procházky (zachycuje Brno), Stará bydliště (touha emigranta se vrátit)

4. Skupina kolem časopisu Host do domu

- brněnská skupinu, která vznikla jako reakce proti budovatelské a frézistické poezie

- název souvisí s brněnským časopisem (kvalitní literární časopis v 70. letech zakázán)

- představitelé: Oldřich Mikulášek, Jan Skácel

Oldřich Mikulašek ( 1910- 1985 )

- v jeho životě nacházíme styčné body s Kainarem, navazoval na halasovskou linii

- pocházel z Přerova

- v jeho básnické tvorbě se často objevují motivy pulsu krve, lásky a trávy

Pulsy

- bojuje proti lidské lhostejnosti a stereotypu

- vyznavatel plnohodnotného životního stylu, ,,lípy voní nejintenzivněji na hřbitově“

Divoké kačeny

- obsahuje nejznámější báseň Tráva

- je symbolem nezničitelnosti a tedy i existence, i když ji stokrát podupaná zase se zazelená a roste třeba i ve velmi skromných podmínkách

Ortely a milosti

- autor nabádá k co nejintenzivnějšímu prožívání života

- básně vynášejí ortel nad životem nudným, stereotypním a milost uděluje pouze životu žitému naplno

- v roce 1968 se zastal Seiferta a jeho publikační způsoby byli omezené Šokovaná růže

Agogh

- odkazuje ke králi ze starého zákona

- král, který byl poražen a zavražděn, ale do poslední chvíle věřil ve svou nedotknutelnost

- autor postavu aktualizuje, ukazuje na problémy moderní doby

sbírka Čejčí pláč

Jan Skácel (1922-1989)

- moravský autor, přítel Mikuláška

- Během války byl totálně nasazen v Rakousku, odklízel trosky a pracoval v továrně

- po válce pracoval v brněnském rozhlasu a byl šéfredaktorem časopisu Host do domu

- v letech normalizace nesměl publikovat

- neobyčejně skromný člověk, jeho verše oslavují ty nejprostší motivy lidského života

- vypadá to jakoby vznikaly z odposlouchávání ticha, vytváří zajímavé metafory a tajemná slova (smuténka, bezlistí)

- sbírky: Kolik příležitostí má růže, Co zbyli z anděla, Hrdina mezi psem a vlkem

Smuténka

- vrcholná sbírka, autor zdůrazňuje domov, pravdu, věrnost, přírodu

Metličky

- v roce 1968 napsal tuto sbírku

- ukázka báseň Smutky, autor vážně přemýšlí o životě, musí se vyrovnat se 3 smutky

a) neví kde zemře

b) neví kdy to bude

c) neví kde se na onom světě dostane

- autor se snaží tyto smutky překonat

- název sbírky vytvořil podle uschlého plevele, který spatřil na některých hrobech na hřbitově a připomíná, že někteří lidé jsou opuštěni i na hřbitově

Kdo pije po tmě víno

- sbírku vytvořil v 80. letech

- obsahuje úvahy o smyslu poezie, jsou zde motivy z autorova dětství, motivy ticha i motivy smrti

Jedenáctý bílý kůň

- lyricko-epická skladby

tvorba pro děti

- sbírky: Proč ten ptáček z větve nespadne, Kam odešli laně, Uspávanky

5. Vladimír Holan

- jeden z našich nejsložitějších českých moderních autorů a také významný překladatel

- dětství prožil v Máchově kraji Bílá pod Bezděsem

- po maturitě byl úředníkem a v 28letech se stal spisovatelem z povolání

- žil v Praze na Malé Straně a na Kampě, ve stejném domě jako kdysi Jan Werich

- v době totality měl problémy s režimem

- trpěl agorafóbií = bál se velkého množství lidí

- psal meditativní poezii, rozvíjel v ní filozofické úvahy o časech, o smrti, o osudu

tvorba:

- do literatury vstoupil Triumf smrti

- vydává sbírku Vanutí – experimentuje s jazykem, kříží slova neologismy, metafory, cizí slova

- Kameni přicházíš – ohlas na španělskou občanskou válku

- na Mnichov reagoval sbírkou Havraním brkem

- Terezka Palnetová – lyricko-epická skladby o nenaplněné lásce mladé dívky

- Dokument (Panychiáda, Dík sovětskému svazu, rudoarmějci, Tobě)

- Mozartiana – obdiv k Mozartovi

- Noc s Hamletem – autor zde rozmlouvá s touto postavou

- Noc s Ofélií

6. Miroslav Holub (1923-1998)

- vystudoval medicínu a svou profesi neopustil, proniká i do jeho tvorby

- patřil do skupiny básníků sdružených kolem časopisu Květen

tvorba

- Denní služba, Kam teče krev, Tak zvané srdce

- ukazuje obyčejný život sester v nemocnici, jeho lyrika je strohá, úsečná, využívá zejména sloves, velmi málo používá přívlastků

- lidská morálka: Achilles a žena, Jdi a otevři dveře, Slabikář

- Interferon čili o divadle – termín pro bílkovinu, která se vytváří v buňce zasaženou virózou jako ochrana organismu

7. Český underground

- tzv. podzemní kultura

- hnutí tzv. nepohodlných společenských autorů

- jejich tvorba se vysmívala totalitní moci, odmítali zavedené pořádky a poukazovaly na omezování svobody

- počátky spadají do konce 40. let, kdy vyšla edice Půlnoc

- v 70. letech se tvorba autorů rozšířila a sbližovala se s rockovou hudbou

- znaky: - pohrdání konzumním stylem života

- snahy o naprostou nezávislost

- výsměch totalitní moci

- kolísavá úroveň textů

The plastic people of the universe

- uměleckým vedoucím skupiny byl Ivan Martin Jirous (Magor)

- byl vězněm, proces s českým undergroundem v r.1977 měl vliv na vznik charty 77

- založil samizdatovou edici s názvem Vokno

- básnické sbírky: Magorova mystická růže (milostná poezie, křesťanské motivy), Magorovy labutí písně (verše propašované z vězení, ironie, výpady proti režimu a provokující vulgarismy)

Egon Boudy

- spisovatel a filozof, který v 50. letech propagoval tzv. totální realismus

- je to tvorba, která dovádí až do absurdity konvence (zvyklosti) dobové literatury, pohrdá frázemi, monumentalizuje budovatelské nadšení, většinou jde o parodické říkanky

- sbírky: Totální realismus, Trapná poezie

- Budha – filozofická práce

Jáchym Topol

- založil samizdatovou edici s názvem Mozková mrtvice

- spolupracoval s bratrem Filipem, při tvorbě textů písní pro skupinu Psí vojáci

- spolupracoval s časopisem Jednou nohou → později Revolver revue

- básnická tvorba: Miluji tě k zbláznění – námětem šedivý život za normalizace, skličující pocity

- próza: Sestra – milostná román

Jiří Hásek Krchovský

- typické znaky jeho tvorby: cynismus, sarkasmus, erotika, navazuje na Gellnera

- tvorba: Noci ponichž nepřichází ráno

8. Jiří Žáček (1945)

- představitel oficiální normalizační poezie

- sbíral aforismy (stručné vyjádření myšlenky), psal i verše pro děti

- na rodil se v Chomutově, od dětství žil s rodiči ve Strakonicích

- studoval SPŠ stavební, dále stavební fakultu ČVUT v Praze obor vodní stavby

- do 70. let se zabýval stavařinou, potom postgraduálně studoval žurnalistku a psal poezii

tvorba:

- Ráno moudřejší večera, Napjatá struna

- poezie je u něj nazývána náhodnou přítelkyní nebo milenkou Anonymní múza

- poezie pro děti (verše jsou svěží, vyjadřují radostný přístup k životu, smysl pro recesy) :

Aprílová škola (ilustroval Adolf Born)

Ahoj moře

Dvakrát dvě je někdy pět

- pro děti psal i učebnice:

Slabikář, Moje první čítanka

- humoristické a satirické verše pro dospělé:

Okurková sezóna

Rýmy pro kočku

Rýmy pro kočku a pod psa

Text-appeal

- od roku 1990 psal fejetony, humoristickou drobnou prózu i verše pro děti: Bajky, skorobajky, vzdorobajky Hurá zpátky do Evropy Murphyho zákoník pro zamilované 99 dědečků a jedna babička (limeriky báseň, která má 5 řádků a má pobavit)

9. Václav Hrabě (1940 – 1965)

- byl ovlivněn jazzem a poetismem

- hrál na saxofon a klarinet

- psal originální verše, které oslovovali mladou generaci, otevřeně v nich psal o milostech štěstí, o rozchodech, o vojenské službě

- rád si nasazoval masku cinického provokatéra, ale byl i citlivý

- ovlivnil písničkáře Kryla, Nohavica

- verše uveřejňoval v časopisech Tvář, ve vojenských periodikách Československý voják, Obrana lidu

- po jeho smrti byli sestaveny sbírky: Stop time, Blues v modré a bílé Blues pro bláznivou holku

10. písničkáři – básníci

Karel Kryl

- český písničkář v době normalizace si lidé tajně nahrávaly na magnetofony jako písně

- zpíval o lásce, ale především o své době poznamenané vpádem okupačním vojsk

- jeho texty burcovaly veřejné mínění, vyzpíval svůj pocit ponížení a odhaloval pravdu

- narodil se v Kroměříži, jeho rodiče měli tiskárnu, ale v roce 1948 jim komunisté tiskárnu sebrali a rodina se ocitla bez prostředků

- vystudoval SPŠ keramickou, krátce pracoval v keramičce, pak pracoval v pražské televizi

- psal poezii a texty písní, které sám zpíval

- slavný začal být díky rozhlasovému pořadu Dvanáct na houpačce

- bezkonkurenčním hitem se tam stala píseň Bratříčku zavírej vrátka, autor pořadu omítl vykázat píseň a tak byl zakázán celý pořad

- tato píseň vznikla spountálně, jako okamžitá reakce na příjezd tanků

- v 25 letech musel emigrovat, usadil se v Mnichově studoval tam dějiny umění a později se stal redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa

- hrával, zpíval, vyprávěl jeho rozhlasové pořady vyšly ve knize Krylogie

- domů se vrátil v době sametové revoluce, kterou podpořil svým hlasem

- byl rozčarován rozpadem Československa a odešel zpátky do Německa

- zemřel náhle před svými 50 narozeninami

- LP desky: Bratříčku zavírej vrátka, Rakovina, Maškary, Tekuté písky

Jaroslav Hutka

- folkový zpěvák, založil skupinu Šafrán

- měl zákaz vystupování, vystěhoval se do Nizozemska

- vydal sbírky: Klíč pluhu, Vandrovali hudci, Stůj,břízo zelená

- v době sametové revoluce byl vůdčí postavou

- jedna píseň se staly hymnou sametové revoluce Náměšť

Jaromír Nohavica

- překládal texty ruského básníka Vladimíra Vysockiho

- nejčastější náměty: politika, láska, fotbal

- po listopadu 1989, většina písničkářů ztrácela publikum

- písně: Dokud se zpívá, ještě se nezemřelo, Když mě brali za vojáka, Tři čuníci

11. Konkrétní poezie

- v 60. letech 20. století vzniklo hnutí, které nechápalo jazyk jako vyjadřovací prostředek, ale jako téma

- autoři vytvořily konkrétní poezii

a) vlastní konkrétní poezie – básně vznikaly kombinací různých hlásek, slabik

b) fónická poezie – autoři nahrávaly různé zvuky

c) vizuální poezie

d) experimentální poezie – pracovala s počítači, básně tvořily počítače

Josef Hiršal a Bohumila Grőgrová

- tato dvojice propagovala vlastní konkrétní poezii

- vydali sbírku: Job-Boj

Václav Havel

- Antikódy

- báseň Filozof