Literatura nejstarší doby do doby Husitské

Od | Zasláno do sekce Čeština | Ve 26-09-2008

 

Nejstarší staroslověnské památky souvisejí s velkomoravskou říší, později s Českým přemyslovským státem. Protože v této době hrály velkou úlohu ve společenském životě kostely a náboženství, většina staroslověnských památek má náboženský charakter.

Kníže Rastislav pozval do Čech Cyrila a Metoděje, aby zavedli kulturu mezi lid. tito věrozvěstové přišli do Čech roku 863. Jsou zakladateli písma hlaholice - písmo staroslověnšiny. (mise měla též politický význam, tj. zvětšit vliv Byzantské říše)

Literární památky:

Proglas - veršovaná předmluva k překladu Evangelia. Autor zdůrazňuje právo na mateřský bohoslužebný jazyk.

Život svatého Václava - 1. a 2. staroslověnská legenda o svatém Václavu

Kyjevské listy - hlaholicí psaný zlomek misálu ( hl. křes?.bohoslužební kniha - texty ke mši)

Životy Konstantina a Metoděje - 2 knihy,obrana životního díla obou bratří. Též se nazývají Moravsko-panonské legendy.

Poslední útočiště staroslověnských mnichů a kněží - Sázavský klášter ( opat Božetěch).

Z pozdějších opisů:

Peterik (Knihy otců)- vypravování o mniších, Zakon sudnyj ljudem - právnicá památka, Nomokánon - sbírka občanských zákonů týkajících se církve

Rozpad Velkomoravské říše znamená ústup staroslověnské literární tvorby a nástup tvorby latinské. péče o písemnictví nadále zůstává v rukou duchovenstva. vznikají především legendy a kroniky (legenda - veršovaný nebo prozaický útvar středověké náboženské epiky, který vypráví o životě, skutcích a mučednictví světců; kronika - popis událostí v časovém sledu).

legendy: Svatý Václav

Svatá Ludmila

Svatý Prokop (zakladatel Sázavského kláštera)

Základní historické dílo je Kosmova kronika česká (Chronica boemorum) - 3 části (Vyprávění starců, Vyprávění hodnověrných svědků, Vlastní zážitky). Líčí v ní dějiny od nejstarších dob až do autorovy smrti (Kosmas - 1045 - 1125 - děkan Svatovítské kapituly). Svým dílem sleduje politický cíl - upevnění českého feudálního státu. Kosmas založil tradici našeho dějepisectví.

Dílo je psáno kultivovanou prózou, do níž jsou vkládány časoměrné verše, oživené historkami a dialogy. Myslí česky <= česká přísloví, česká slova a české pověsti (O Libuši a Přemyslovi).

První česká věta (nejdříve vpisky - glosy)je v zakládací listině Litoměřické kapituly z poloviny 11.st. Na počátku 11.st vznikají i české písně:

Hospodine pomiluj ny! - náboženská píseň. Fce hymny.

Svatý Václave (přelom 12.-13.stol)

Od 2. pol. 13.st. - růst literárního života a kultury, byly pro něj příznivé hosp. podmínky. Ke konci 13.st. se začíná objevovat literatura česky psaná. Literární vývoj probíhal ve dvou fázích. nejdříve to byla snaha osvobodit literaturu od závislosti na církvi a duchovenstvu (tzv.laicizace), potom soutěž mezi latinskou a českou literaturou. Od pol.14.st se na literární tvorbě začínají podílet také vzdělanci spjatí s měš?anstvem, tj. proces demokratizace.

próza - latina
poezie - čeština

Nejstarší dochované české skladby:

a)duchovní lyrika:
Ostrovská píseň
Kunhutina modlidba
Spor duše s tělem

b)duchovní epika: Apokryf o Jidášovi - dodatek k bibli legendy

c)ústní lidová slovesnost: Kudy jsem já chodila (milostná pís.)

Hlavní dílo světské epiky je Alexandreida.Je prostoupena českým duchem a odráží dobové názory i poměry, zejména život přemyslovských panovníků a šlechty.

rytířská poezie - tzv. trubadúři, minaesengři

Alexandreis:

- podle Alexandreidy Gualtera Cestellionského (byly překládány do mnoha jazyků - mj. také do češtiny)

- vznik na přelomu 13.-14. stol. - 1310

- hl. postava: makedonský král Alexandr Veliký (= ideál feud.panovníka)

- není zachována celá - je známo 9 zlomků. původně 9000 veršů.

- vyprávění začíná autorovou předmluvou, výklad o Alexandrově původu, líčení hrdinských činů až do jeho smrti

- Alexandr je vylíčen jako středověký vladař, příměry jsou brány z českého prostředí, např. jeho vojenská taktika je vlastně taktikou českého vojska.

- osmislabičné verše

- autor šlechtic

Ještě většího ohlasu dosáhla Dalimilova kronika, neprávem přiřčená Dalimilu Mezeřičskému. kronikář vypráví pověsti o příchodu Čechů do nové vlasti, o Krokovi a jeho dcerách. Zabývá se osudy české země za vlády všech Přemyslovců až do nástupu Jana Lucemburského. Protiněmecká.

Dalimilova kronika

- nejstarší známá česká veršovaná kronika

- méně pravdivá než Kosmova kronika

- vlastenecká literatura

- je psána veršem s proměnlivým počtem slabik

- výrazný motiv (Oldřich a Božena)

- velmi oblíbena

- kritika vysoké šlechty

- Karel IV - Vita Caroli

- 14.stol. - centrem říše je Praha (Karel IV)

- tendence: 1) zájem o současnost a snaha zasahovat: Legenda o Svatém Prokopu

2) snaha o výlučnost a vybroušenou formu

Život svaté Kateřiny

České středověké drama:

Dokladem důležitosti děl z lidového prostředí je zlomek velikonoční hry Mastičkář (40.léta 14stol.).Podstatnou část hry tvoří barvitý výjev ze středověkého trhu, zesměšňující šarlatánské prodavače léků a hojivých mastí.

Vzniká sociální satira, která směřuje k odhalování přiostřujících se sociálních rozporů. Satirické skladby se dochovaly v tzv.Hradeckém rukopise:

- Desatero kazanie božie je veršované kázání, kde autor útočí na přestupky proti desateru, především však proti hospodářským přestupkům.

- Satiry o řemeslnících a konšelích napadají ševce, lazebníky, radní, pekaře, řezníky a vyčítají jim jejich hospodářské přestupky.

- Bajka o lišce a džbánu

Podkoní a žák je satirická skladba, která rozebírá život studenta a člověka, který patří k nejnižší spol. vrstvě. Autor neznámý.Je to veršovaná hádka mezi žákem a panským služebníkem o přednost stavu.

Píseň veselé chudiny

alegorická skladba Nová rada - zvířata udílejí rady lvovi. Autor Emil Flaška z Pardubic chce radit králi.

Zábavní lit.:

Kronika Trojanská - podle Illias a Odyssey
- první knihtisk
- 1468