Národní obrození 1 a 2 fáze

Od | Zasláno do sekce Čeština | Ve 26-09-2008

 

1. Periodizace Narodního obrození , charakteristicka jednotlivých etap

České Národní obrození (poslední čtvrtina 18.stl až 1.pol. 19.stl )

- Je to velké společenské hnutí, které se vyznačovalo národně osvobozeneckým bojem.V celé Evropě docházelo k vytváření nových moderních národů.

- V Habsburské monarchii nebyli příznivé podmínky pro vznik národního státu.Situace vyvolala národnostní otázku v celé šíři.

- Pro Čechy z toho vyplynul obrození jazyka a vytvoření vlastní národní buržoazie.

- V 70.letech 18.stl.přestávala česká knižní kultura existovat a představovala živou mrtvolu. Hospodářským a společenským předpokladem NO byl ekonomický pokrok, který si vynutil některá opatření a reformy.

- Osvícenské myšlenky v nás na rozdíl od Francie nerazilo měšťanstvo ale panovník. Reformy společnosti začaly už za vlády Marie Terezie. Uzákonila povinnou školní docházku a zásadní význam mělo zrušení jezuitského řádu v roce 1773 .

- K dalším reformám dochází za vlády císaře Josefa II, ten vydává tzv. toleranční patent (byla uzákoněna náboženská svoboda)1781. V témže roce bylo zrušeno nevolnictví.

- Příliv venkovského obyvatelstva do měst byl nejsilnější v Praze. Začal tam převládat český život. Tak vznikala základna pro vytvoření českého měšťanstva a to hlavně řemeslníků a živnostníků a ti se staly oporou NO .

- Za počátek NO se považuje rok 1774, kdy byla založená Soukromá společnost nauk, která byla později přejmenována na Královskou českou společnost nauk.V roce 1775 byla vydána Balbínova Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého Národní obrození bylo v 19 stl . v Čechách pokládáno za zázrak.

- Představitelům obrození se říkalo křísitelé teprve na konci 19. stol. se prosadilo označení národní buditelé

1.Fáze - obranná (poslední čtvrtina 18.stl.)

Cílem bylo čelit germanizaci, zachránit a obnovit jazyk. Dominantní národní buditel byl Josef Dobrovský.

2.Fáze - ofenzivní (od počátku 19.stl. do 30.let 19.stl)

Uplatňovali se zejména vědci a básníci. Největší osobností byl Josef Jungman – byl vypracován vědecký a básnický jazyk.Došlo k posílení historického podvědomí národa. Byla formulována myšlenka tzv. slovanské vzájemnosti .

3.Fáze - politická (od 30.let do 50.let 19.stl.)

Vzniká první politický obrozenecký program.František Palacký austroslavismus . V literatuře se rozvíjí romantismus . Karel Hynek Mácha .

2. Josef Dobrovský (1753-1829)

- Byl to jazykovědec evropského formátu.

- Narodil se v Uhrách v Ďarmotech u Rabu.

- Rodina se brzy přestěhovala do Čech.Doma se mluvilo většinou německy.Češtinu ovládl na gymnáziu v Praze.V Praze studoval teologii,křesťanství se ale nevěnoval.

- Působil jako vychovatel u knížete Nostice. Později se stal vědcem.Zabýval se českým a slovanským jazykem.

- Dále se zabýval i studiem nejstarších dějin a literárním dějepisem.Psal německy a latinsky,ale cítil česky .Pro jeho vědeckou práci je přízračná snaha o nalezení ryzí pravdy.

- Byl velmi kritický a to u mladší generace vyvolávalo dojem nevlasteneckého cítění.Byl vědec pozitivista.

Dějiny české řeči a literatury

- Společně s vývojem jazyka autor popsal i dějiny naší literatury.Nejvýše hodnotil dobu Veleslavínskou

Podrobná mluvnice české řeči

- Je to hlavní dílo,které přispělo k ustálení češtiny v době NO

Německo český slovník

- (2 dílný)

Česká prozódie

- Autor tvrdí že pro češtinu se lépe hodí přízvučná poezie

Základy jazyka staroslověnského

- Latinsky psané dílo je první vědecká mluvnice staroslověnsky

- Dobrovský vystoupil proti obhájcům rukopisů:Rukopis Zelenohorský pokládal za falzifikát.

- Stal se zakladatelem dvou vědních oborů: Bohemistika (nauka o českém jazyce) a slavistika (nauka o slovanských jazycích)

3. Novočeské básnictví (Tahm,Puchmajer)

Václav Tham

- Almanach s názvem Básně v řeči vázané.Jsou tady básně ze starší české poezie a překlady, původní tvorba, která je nesena v nakreonské poezii.(ženy, láska, víno)

Puchmajerova básnická družina

Vydal 5 almanachů Sebrání básní a zpěvu, Nové básně

- První česká básnická škola,která se pokoušela více o původní tvorbu, psaly balady ódy a eposy Óda na Jana Žižku. Blízkým Puchmajerovým básnickým druhem byl

Šebestián Hněvkovský

zaujal baladami Sentimentálními

- jde o básně s tragickým závěrem jejichž cílem je probudit soucit čtenářů s osudem hlavního hrdiny např. Vnislav a Běla

Burleskními

- Jsou to drsně komické parodie vážných motivů (Vyšehradský sloup.Jde o výsměch pověrám)

4. Obrozenecké divadlo

- Mělo velké problémy, protože nemělo kde hrát a co hrát . Od roku 1738 měla Praha divadlo v Kotcích a tam byla uvedena první česká hra Kníže Honzík.

- V roce 1783 vzniklo divadlo Stavovské původně se jmenovalo Nosticovo. Pro česká představení zde byl malý prostor. A proto 1786 postavili čeští vlastenci divadlo Bouda

Václav Tham

- psal historické hry např. Břetislav a Jitka , Vlasta a Šárka

Prokop Šedivý

- napsal hry: Mastné krámy, Pražští Sládci

- Hry veselým způsobem zobrazovali život pražských řemeslníků a obchodníků.

5.) Česká expedice

Václav Matěj Kramerius

- Novinářství - Krameriusovy c.k. pražské poštovské noviny.Věnoval se i ediční činnosti. Jeho Česká expedice vydávala důležitá díla staročeské literatury úpravy cizích děl.

6.)Josef Jungmann

- Narodil se v Hudlicích u Berouna.

- Vystudoval filozofii a práva.Potom působil jako profesor na gymnáziu a to v Litoměřicích a pak v Praze.

- Soustředil kolem sebe vlasteneckou společnost.

- Do literatury vstoupil básněmi, ale jeho hlavní význam byl v oblasti vědecké a organizátorské.

Rozmlouvání o jazyce českém

- časopisová stať

- vystoupil proti poněmčování škol a úřadů. Srovnává češtinu z období humanismu s češtinou v době Obrození. Za Čechy nepovažuje ty co sice vlastenecky cítí, ale mluví cizím jazykem.

Slovesnost

- V roce 1816 povolilo vládní nařízení vyučovat češtinu na gymnáziu.Jungman vydal učebnici

- teorie literatury spojená s čítankou a slohem.

Historie Literatury české

- je to druhý pokus o souhrnný obraz vývoje české literatury obohacený o kvalitní knihopis. Chápe obrození jako začátek nové epochy češtiny .

Pětidílný česko – německý slovník

- obsahuje 120000 slov.

- Slovní zásobu čerpal :a)ze starší i novější literatury

b) z hovorového jazyka

c)ze slovanského jazyka

d) novotvary

- Překládal z francouzštiny např Chateubriandovu Atalu.

- Překládal básně Goetheho a Schillerovu, Ódu na radost

- z angličtiny přeložil od Johna Miltona Ztracený ráj

- z ruštiny Slovo o pluku Igorově

- Jeho spolupracovníci vytvořily terminologii přírodovědnou: Bratři Presslové, Jan Evangelista Purkyně a Jan Marek .

- Vzniká první český časopis Krok.

7.)Zakladatelé moderní historie (Palacký Šafařík)

Pavel Josef Šafařík

- Pocházel z Východního Slovenska z rodiny učitele.

- Studoval na Slovensku a v Německu (Jeně), věnoval se filozofii a estetice.

- Působil jako ředitel universitní knihovny a středoškolský pedagog.

Slovanské starožitnosti

- autor založil vědu o Slovanské prehistorii a podal důkazy, že Slované patří vedle

Řeků, Římanů a románů ke spolutvůrcům Evropy.

Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích

- Slovany pokládá za jeden národ jednotlivé řeči jsou nářečí .

Tatranská múza s lýrou slovanskou

- básnická sbírka

Počátkové českého básnictví, obzvláště prozodie

- toto dílo vydal spolu s Františkem Palackým

František Palacký

- Zakladatel moderní české histografie

- Narodil se v Hodslavicích v rodině evangelického písmáka.

- Působil jako vydavatel ve Vídni. Pak odešel do Prahy a tam sňatkem s dcerou bohatého měšťana získal zajištění a mohl se věnovat národním aktivitám.

- Redikoval časopis, organizace na podporu národního života. Byl jmenován českým Stavovským historiografem.

- Byl tvůrčí a vůdčí osobností Národní liberální strany.

- Po porážce revoluce 1848 musel veřejnou činnost opustit a mohl se plně věnovat historické práci

Dějiny národů v Čechách i v Moravě

- Mají pět dílů. Obsahují historii českých zemí od pravěku až po nástup Habsburků.

- Jsou psány podle Padni komu padni. Smysl dějin autor viděl v neustálém střetávání českého a německého živlu. Jako nejúspěšnější etapu v naší historii popisuje husitství. První dva díly napsal německy a potom je přeložil do češtiny. Po roce 1848 tomu bylo opačně.

- Jedním z rysů Národního obrození byla snaha dokázat, že česká kultura je plnohodnotná a dokáže se vyrovnat jiným národům.

- Vznikly i rukopisné padělky. Měly poskytnout důkaz o starobylosti naší kultury a posílit národní sebevědomí

Rukopis Královehorský

- Byl nalezen roku 1817 v Dvoře Královém a označili ho za památku z 13.stol. Obsahoval básní lyrických 2 lyrickoepické a epických skladeb. Skladby vytvářely idealizovaný obraz českého novověku.

Rukopis Zelenohorský

- Byl nalezen 1818 v Zelené Hoře v Nepomuku a byl označen za památku 10stl. Obsahoval část básně o Staročeském sněmu a skladbu Libušin soud.

- Idealizace české historie v rukopisech vedla k pochybnostem a bojům o jejich pravostem trvali více než půl století.Jejich nepravost dokázala skupina vědců kolem Masaryka, Golla, Gebauera a Vlčka. Za autory rukopisů považujeme Václava Hájka z Libočan a Josefa Lindu.