Souvětí souřadné

Od | Zasláno do sekce Čeština | Ve 01-10-2008

 

- obsahuje nejméně dvě věty hlavní, které jsou ve vzájemném vztahu parataxe, a neomezený počet vět vedlejších
- poměry mezi větami
o slučovací – obsahy obou vět prostě sounáleží, jsou si rovni, obě platí (a, i ani, nebo, či, také pak, potom, i – i, jednak – jednak, jak – tak, )
o stupňovací – druhá věta je závažnější než první, zesiluje obsah věty první (ba, i, dokonce, ba i, ba ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž i)
o odporovací- obsahy vět si navzájem odporují jsou navzájem neslučitelné (ale, avšak, však, jenž, nýbrž, leč
o vylučovací- obsahy vět se navzájem vylučují, platí-li jedna věta, neplatí druhá (buď – buď, ať – ať, nebo, anebo, či, zdali – či)
o příčinný – druhá věta v pořadí vyjadřuje příčinu (důvod), proč nastala věta první (neboť, vždyť, totiž)
o důsledkový – druhá věta v pořadí vyjadřuje důsledek platnosti obsahuj první vět, to, co z obsahu první věty vyplívá. (proto, tedy, tudíž, a proto, a tak, a tedy)

Souvětí
- spojení dvou nebo více vět ve vyšší mluvnický i obsahový celek v němž věty ztrácejí svoji samostatnost a vstupují do vzájemných významových i větných vztahu
- Věty v souvětí se spojují pomocí spojovacích prostředků:
o spojky – a, ale, protože, však, -li atd.
o vztažná zájmena – co který jaký, jenž
o vztažná příslovce (kde, kam, kudy, odkud apod.
- dělení -> nezávislá je hlavní, závislá je věta vedlejší
- Vztahy mezi větami
o Přiřazování – věty jsou na stejné úrovni (a, i, ale, neboť, ani a další
o Podřazování – jede z členů je druhému mluvnicky podřazen