Tvorba slov

Od | Zasláno do sekce Čeština | Ve 01-10-2008

 

- tvarosloví je část gramatiky, která se zabývá tvořením tvarů slov, Pojednává o slovních druzích, jejich třídění a o morfologických kategoriích, tj. o tvarech slov a jejich mluvnických významem
- Členění slovního tvaru – každé slovo můžeme rozdělit na minimální části (morfémy) například tvar učitelem můžeme rozčlenit na morfémy uč-i-tel-em. Pro tvaroslovní je ale důležité především dělení tvaru slova na dvě části: tvarotvorný základ, koncovku
- Třídění slov – tři hlediska
o Morfologické hledisko rozčleňuje slova podle toho zda jsou ohebná nebo neohebná, ohebná dále, zda se skloňují (a jaký typ skloňování jde) či časují
Slova ohebná Skloňují se
Skloňování jmenné, zájmenné, nebo složené Podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky
Časují se slovesa
Slova neohebná Příslovce, předložky, spojky, částice, citoslovce

o Sématické (obsahové) hledisko hodnotí význam slova – co pojmenovávají, slova bez lexikálního významu jsou označována jako slova neplnovýznamová
 Slova plnovýznamová-podstatná a přídavná jm., zájmena, číslovky, slovesa, příslovce
 Slova neplnovýznamová – předložky, spojky částice citoslovce
o Syntaktické (skladebné) hledisko sleduje využití slova ve větě – kterým větný členem bývá, jakou funkci ve větě plní. Dělíme na deset slovních druhů
- Podstatná jména – označují názvy osob, zvířat věcí vlastností, stavů a dějů. Skloňuj se. Jde o plnovýznamový slovní druh. Ve větě plní nejčastěji roli podmětu či předmětu. Určujeme pád číslo a rod a vzor. Dělení – konkrétní, abstraktní, obecná, vlastní
- Přídavná jména vyjadřují vlastnosti podstatných jmen nebo zpřesňují či jinak vymezují jejich význam. Skloňují se. Jde o plno významový slovní druh. Ve větě plní nejčastěji roli přívlastku shodného, ale mohou být i doplňkem či jmennou částí Určují se u nich mluvnické kategorie pádu čísla a rodu . Druhy jakostní a vztahová – tři stupně nový, novější, nejnovější
- Zájmena – zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně odkazují. Skloňují se. Jde o plnovýznamový slovní druh. Ve větě mohou plnit větné role jmen, která zastupují. Určujeme u nich mluvnické kategorie pádu, čísla a rodu. Skupiny – osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná
- Číslovky – jsou slova významu číselného. Vyjadřují počet, pořadí a tak. Skloňují se.. Jde o plnovýznamový slovní druh. Ve větě nejčastěji plní větnou roli přívlastku shodného. Určujeme u nich gramatickou kategorii pádu. – druhy – základní, řadové, druhové, násobné. Dále určité a neurčité
- Slovesa – vyjadřují děj, činnost, stav nebo změnu stavu. Časují se. Jde o plnovýznamový slovní druh. Ve větě plní nejčastěji roli přísudku, ale neurčité slovesné tvary mohou být podmětem, předmětem, přívlastkem neshodným i doplněk. U sloves e určuje mluvnická kategorie osoby, čísla, způsobu, času, rodu,vidi a dále třída a vzor
- Příslovce – vyjadřují bližší okolnosti dějů, stupeň vlastností nebo míru předmětu. Jde o neohebný plnovýznamový slovní druh. Ve větě plní nejčastěji roli příslovečného určení. Druhy – místa, času, způsobu, příčiny
- Předložky – vyjadřují ve větě vztah podstatných jmen k jiným větným členům, jde o neohebný, významově nesamostatný slovní druh. Ve větě jsou nejčastěji součástí příslovečného určení, méně často pak přívlastku, předmětu nebo doplňku. Druhy vlastní a nevlastní (ty zniky z jiných slovních druhů, kolem, místo, uprostřed atd.
- Spojky – spojují věty nebo větné členy. Jde o neohebný významově nesamostatný slovní druh. Ve větě nejsou žádným větný členem. Druhy souřadné a podřadné
- Částice – uvozují samostatné věty a dodávají jim různé významové citové odstíny. Jde o neohebný, významově nesamostatný slovní druh. Nejsou žádnými větnými členy
- Citoslovce – napodobují různé zvuky, vyjadřují nálady, city, nebo vůli mluvčího. Jde o neohebný, významově nesamostatný slovní druh. Nejsou žádným větným členem.
Tvoření slov:
1. odvozování – pomocí kořenu, předpon, přípon a koncovek
2. skládání - 2 slovní kmeny, př. tlakoměr, vysokoškolský
3. zkratky a zkratková slova – př. ČR, IKEM, PVC
4. univerbizace – z víceslovných pojmenování se tvoří jednoslovná pojmenování; př. panelový dům  panelák, jednosměrná ulice  jedno-směrka
5. multiverbizace – z jednoslovných pojmenování vznikají víceslovná, př. dohlížet vykonávat dohled, rychlým způsobem  rychle
6. přejímání
7. přechylování – doktor  doktorka