Vývoj české prózy mezi dvěma válkami

Od | Zasláno do sekce Čeština | Ve 01-10-2008

 

Atmosféra doby v české literatuře:
- do literatury proniká subjektivismus a lyrismus (F. Šrámek, V. Dyk), styl expresivní (výkřik úzkosti) a prvky subjektivismu
- ironie, satira a fantazie (F. Gellner), generační románový autoportrét (Šrámek, Machar, Dyk, Gellner), ženský román (Růžena Svobodová, Helena Malířová)
- tendence novoklasicismu – návrat ke klasicismu, klade důraz na přesnou vyváženou formu a svébytný řád uměleckého díla (F.X. Šalda, F. Langer – Zlatá Venuše, bří Čapkové – Zářivé hlubiny, A. Sova – Pankrác Budecius kantor, V. Dyk – Krysař)
- tendence psychologické, filozofické a expresionistické (R. Weiner, Franz Kafka)
- rozklad měšťanské společnosti a problematiku žen (Božena Benešová, Anna Marie Tilschová, K. M. Čapek – Chod)
- přetrvávají uměl. směry:
- realismus (A. Jirásek, Z. Winter, K. Klostermann, K.V. Rais, J. Holeček, T. Nováková, A. Stašek…)
- naturalismus (J.K. Šlejhar, bří Mrštíkové, K.M. Čapek – Chod…)
- impresionismus (F. Šrámek – Stříbrný vítr)
- Mezi dvěma světovými válkami dosáhla naše literatura vysoké uměl. úrovně – zařadila se na úroveň světové. Sociální cítění překrývá národnostní – to se vrací před vypuknutím II. světové války – návrat k Máchovi, Němcové či Nerudovi.

- Po I. světové válce vzniká mnoho děl s válečnými prožitky:
 nesmyslné vraždění (F. Šrámek – Žasnoucí voják, Jan Weiss – Barák smrti, Richard Weiner – Lítice)
 legionářská literatura – inspirována bojem a osudy legionářů v Rusku (Rudolf Medek – 5-ti dílný román Legionářská epopej, hra Plukovník Švec, Josef Kopta – Třetí rota, Fr. Langer – hra Jízdní hlídka)
 jedinci ve válce (Jaromír John – povídky Večery na slamníku, Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)

- rozvoj vitalismu (F. Šrámek) – radost ze života, rozvíjí se po válce
- snaha o sociální reformismus – snaha o změnu sestavení společnosti – uvádí brněnská literární skupina v časopise Host (mluvčí František Götz – kritik)
 prvky expresionismu (Čestmír Jeřábek, R. Weiner – Lítice, J. Weis – Dům o 1000 patrech, Franz Kafka, K. Čapek – představitel pragmatického proudu v české literatuře – dobré je vše, co je dobré pro praxi)
- v 30. letech 20. stol. ovlivňovaly tvorbu společ. konflikty – vyprávěčské konflikty – V. Vančura, I. Olbracht, K. Čapek)
 rozvoj společenského románu = ve světové literatuře ROMÁN ŘEKA = generační román – na základě vývoje několika generací v rodině se zobrazují změny ve vývoji společnosti (M. Majerová – Siréna, V. Martínek – Černá země, B. Klička – Generace, V. Vančura – Rodina Horváthova, K. Poláček – Okresní město…)

- individuální román – problematika lidského osudu (I. Olbracht – Nikola Šuhaj loupežník, K. Čapek – Hordubal, M. Majerová – Havířská balada, Karel Nový – Chceme žít) – bývají označovány i jako balady
- v linii kritického realismu pokračují (K. Nový, A.M. Tilschová, K. Poláček, V. Neff…)
- individuální psychologie (Benjamín Klička, Jaroslava Glazarová – Vlčí jáma, K. Čapek – Hordubal, Povětroň; Egon Hostovský…)
- existencionalistická tendence (Egon Hostovský – Úkryt…)
- iracionální prvky (R. Weiner – Hra doopravdy, Ladislav Klíma…)
- próza ruralistická = venkovská, a katolická se obrací k venkovu (katolická próza – Jan Čep…, ruralistická – J. Knap, Fr. Křelina, Fr.V. Kříž…)
- historický román (J.Š. Baar, Jan Vrba, Jaroslav Durych…)
- biografický román (Vladimír Drnák, Josef Kopta…)
- literatura pro děti a mládež:
 K. Čapek – Dášenka, Devatero pohádek
 J. Čapek – Povídání o pejskovi a kočičce, Povídejme se, děti
 K. Poláček – Bylo nás pět
 V. Vančura – Kubula a Kuba Kubikula
 J. Lada – Mikeš…
 J. Wolker
 J. Věromír Pleva – Malý Bobeš
 M. Majerová – Robinsonka
 Václav Řezáč – Poplach v kovářské uličce, Kluci, hurá za ním…
 František Langer – Bratrstvo bílého klíče
 František Hrubín, František Halas a Josef Kožíšek – moderní poezie pro děti

ZA OKUPACE:
Česká próza se dostává ústranní – dělení:
 psychologická (Řezáč, Konrád, Pujmanová, Drda…)
 baladická (Glazarová, Havlíček, M.V. Kratochvíl…)
 historická (V. Vančura, K. Schulz – Kámen a bolest, M.V. Kratochvíl, Fr. Kožík…)
- náměty z lidové a pololidové kultury (J. Glazarová, J.S. Kubín, Jan Drda, J. John…) a další: I. Olbracht, K. Poláček, Fr. Halas…

DOBOVÉ VLIVY – POLITICKÁ SITUACE V EVROPĚ:
1914 – 1918 – I. světová válka
1917 – Říjnová revoluce
20. léta 20. století – stabilizace společnosti po I. světové válce
30. léta 20. století – hospodářská krize (1929 – Černý pátek – krach New Yorské burzy), hrozba fašismu, občanská válka ve Španělská
1933 – nástup Hitlera k moci
1939 – 1945 – II. světová válka

VÝZNAMNÍ PŔEDSTAVITELÉ ČESKÉ PRÓZY 1. POL. 20. STOLETÍ:
BOŽENA BENEŠOVÁ (1876 - 1936)
- představitelka předválečné avantgardy, prozaička a tvůrkyně psych. prózy

ŽIVOT:
- narodila se v Novém Jičíně v rodině advokáta
- provdala se za železničního úředníka v Napajedlech u Otrokovic

TVORBA:
 povídky Rouhači a oblouzení
 románová trilogie 1914 – 1918 (Úder, Podzemní plameny, Tragická duha)
 novela Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová

VÝZNAM:
- kritika maloměšťáctví - zpracování

ANNA MARIE TILSCHOVÁ (1873 – 1957)
- prozaička, realistka až naturalistka

ŽIVOT:
- narodila se v Praze
- náměty z osobních zkušeností (např. sebevraždy manžela a bratra…)

TVORBA:
- rozklady rodinných vztahů v měšťanské společnosti, pocity prázdnosti
 Fany
 Stará rodina
 Synové
 Dědicové
 Haldy
 Orlí hnízdo
 Alma Mater

VÝZNAM:
- vykreslení obrazu pražské společnosti
- ODRAZ VÁLKY:
JAROSLAV HAŠEK (1883 – 1923)
- přední český prozaik, představitel pražské umělecké bohémy, tvůrce světového literárního typu Švejka
- výrazný mystifikátor

ŽIVOT:
- narodil se v Praze v rodině SŠ učitele matematiky
- nedokončil gymnázium, odmaturoval na obchodní akademii
- bankovní úředník, později redaktor a spisovatel
- životní zkušenosti z I. světové války – působil v legiích, ale i v Rudé armádě jako komisař
- po návratu se stal nedůvěryhodným, sledován
- přesunul se do Lipnice na Českomoravské vysočině – zde napsal Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

TVORBA:
- realistická tvorba, lidový humor
 Dobrý voják Švejka a jiné podivné historky
 satira Dobrý voják Švejk v zajetí
 epizodní román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – v letech 1921 – 23 – nedokončen – dopsal Karel Vaněk
 soubor povídek Dekameron

VÝZNAM:
- vytvoření postavy Švejka
- světová úroveň, kvalita

 Švejk – postrádá pud sebezáchovy, notorický blb, chová se otevřeně, tím provokuje a jeho nadřízení ukazují svou reálnou povahu, plní povely do detailu, tím ukazuje jejich nesmyslnost, existuje věda švejkologie, zfilmováno – hl. role Rudolf Hrušínský

MEZIVÁLEČNÁ AVANTGARDA
VLADISLAV VANČURA (1891 – 1942)
- prozaik, dramatik

ŽIVOT:
- syn hospodářského správce
- narodil se v Háji u Opavy
- vystudoval medicínu, stal se lékařem ve Zbraslavi
- za heydrichiády zatčen a popraven

TVORBA:
- 20. léta – člen avantgardně (nerespektuje ustálené prostředky – nové postupy) orientovaného literárního spolku Devětsil:
 povídky Amazonský proud
 Pekař Jan Marhoul – tragický příběh pekaře – ze zkušenosti
 Pole orná a válečná
• Rozmarné léto – ironie a rozmarnost – zfilmováno – režisér Jiří Menzel
• román–balada Markéta Lazarová – středověk, život lapků – zfilmováno režisérem Vladimírem Vláčilem – 2-dílný černobílý film z 60. let
- 30. léta:
 Útěk do Budína
 Konec starých časů – zfilmováno – režisér Jiří Menzel, hl. role Abrahám
 divadelní hra Jezero Ukerewe – kritika kolonialismu
 román Tři řeky
 nedokončená hra Josefína – česká varianta Pigmalionu (proměna dívky z ulice) – B. Schon
 román Horváthova rodina
 historické dílo Obrazy z dějin národa českého

VÝZNAM:
- jazyková stránka
- úsilí o nový umělecký tvar
- výrazně pracuje se souvětími o mnoha hlavních vět

SOCIÁLNÍ PRÓZA/SOCIALISTÝ REALISMUS
IVAN OLBRACHT (1882 – 1952)
- vlastním jménem Kamil Zeman
- meziválečný český spisovatel a novinář, představitel socialistického realismu

ŽIVOT:
- syn Antala Staška = Antonín Zeman – advokát
- pocházel ze Semil
- původně studovat práva, později filozofii – ani jedno nedokončil
- stal se novinářem – redaktor Dělnických novin ve Vídni, později v Právu lidu a v Rudém právu v Praze
- roztržka s vedením KSČ

TVORBA:
- postavy žijící na okraji společnosti:
 povídky O zlých samotářích – 3 povídky (Jozko Ferko a Paulína, Rasíci, Bratr Žak)
 společenský román Podivné přátelství herce Jesenia
- 20. léta – o aktuální problematice:
 Obrazy ze soudobého Ruska = Cesta za poznáním – cestopisné črty
 román Anna proletářka
- 30. léta – téma Podkarpatská Rus – vrcholné období Olbrachovy tvorby:
 kniha reportáží Hory a staletí
 román–balada Nikola Šuhaj loupežník – zfilmováno – Balada pro banditu
 Golet v údolí – povídková kniha z židovského prostředí
- za okupace – tradiční kulturní náměty:
 Biblické příběhy
 Čtení z Bible kralické
 Ze starých letopisů
 O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách – ze staroindických pohádek a bajek
 Dobyvatel – dějiny o dobytí Mexika

VÝZNAM:
- klasik české prózy
- vytříbený vyprávěčský jazyk a styl

MARIE MAJEROVÁ (1882 – 1967)
- představitelka sociální prózy a socialistického realismu

ŽIVOT:
- pochází z Úval u Prahy
- po otcově smrti rodina v existenční nejistotě, nakonec se usadila v Kladně
- politicky angažovaná – sociální demokracie, později KSČ
- redaktorka – Rudé právo, Kohoutek, Ženské listy
- v r. 1929 se rozchází s KSČ, v r. 1945 se opět vrací

TVORBA:
• román Náměstí republiky
- díla společensky a politicky angažovaná:
 román Nejkrásnější svět
 román Přehrada
 román Siréna
• próza Havířská balada – život českého havíře
- reportážní knihy z cest a příběhy pro mládež:
 Bruno
 Robinsonka
VÝZNAM:
- představitelka socialistického realismu a kritička sociálního života 1. pol. 20. století

KAREL NOVÝ (1890 – 1980)
- představitel sociální prózy a socialistického realismu

ŽIVOT:
- pocházel z Benešova u Prahy z rodiny chudého pekaře (inspirace pro V. Vančuru)
- nedostudoval gymnázium
- pracoval v novinách
- v I. světové válce bojoval na frontě
- za II. světové války se zúčastnil ilegálního odboje, zatčen a odveden do koncentračního tábora, kde byl později s těžkou tuberkulózou propuštěn

TVORBA:
 románová trilogie Železný kruh
 novela Chceme žít – příběh lásky dvou mladých lidí
 román Plamen a vítr – kronika Benešova

VÝZNAM:
- sociálněkritické román
MARIE PUJMANOVÁ (1893 – 1958)
- rozená Hennerová
- představitelka psychologické a sociální prózy mezi světovými válkami

ŽIVOT:
- narodila se v Praze
- otec profesorem právnické fakulty
- bohatý kulturní život
- krásné dětství
- vydařilo se jí druhé manželství – po I. světové válce s režisérem opery Národního divadla Ferdinandem Pujmanem

TVORBA:
- z tradic měšťanské kultury:
 próza Pod křídly
 román Pacientka doktora Hegla
- 30. léta – zachycení politické a společenské situace:
 reportáže Pohled do nové země
 románová trilogie Lidé na křižovatce
 Hra s ohněm
 Život proti smrti
 povídka Předtucha

- POEZIE:
 Zpěvník
 Vyznání lásky
 Praha
- další díla:
 Paní Curieová – lyrickoepická skladba
 novela Sestra Alena

VÝZNAM:
- představitelka psychologické prózy – zachycuje vnitřní svět, zejména dětí, žen
- představitelka českého socialistického realismu 30. letech
VÁCLAV ŘEZÁČ (1901 – 1956)
- vlastním jménem Václav Voňavka
- představitel psychologické a sociální prózy

ŽIVOT:
- pocházel z pražské chudiny Na Františku
- nenáviděný otec brzy umírá
- vystudoval obchodní akademii a stal se úředníkem
- později redaktorem – r. 1940 Lidové noviny, později ředitelem nakladatelství Československý spisovatel

TVORBA:
- díla věnována dětem a mládeži:
 Kluci, hurá za ním
 Poplach v kovářské uličce

- 40. léta – psychologické romány:
 Černé světlo
 Svědek – o starém zlém člověku
 Rozhraní – román o vzniku románu – vrchol jeho tvorby
- po II. světové válce – socialistickorealistické romány:
 Nástup
 Bitva

VÝZNAM:
- literatura pro děti a psychologická tvorba

DEMOKRATICKÝ PROUD
KAREL ČAPEK (1890 – 1938)
- nejvýznamnější představitel demokratického proudu české meziválečné prózy
- světová proslulost

ŽIVOT:
- narodil se v Malých Svatoňovicích v podhůří Krkonoš v rodině lékaře
- studium na gymnáziu – Hradec Králové, Brno a Praha
- studium filozofie na Karlově univerzitě a v Berlíně
- studijní cesta s bratrem Josefem do Paříže
- iniciátor Almanachu na r. 1914
- krátce novinář v Národních listech, r. 1921 v Lidových novinách – až do své smrti
- po mnichovské kapitulaci je Čapek politicky napadán – to mu podlomuje zdraví
- o Vánocích r. 1938 podléhá nemoci a umírá

TVORBA:
- od počátků do r. 1921:
 Zářivé hlubiny – novoklasicistické povídky, společně s bratrem Josefem
 Krakonošova zahrada – soubor novinářských próz, společně s bratrem Josefem
 Boží muka – povídková kniha – podle Čapka: soubor filozofických detektivek
 Trapné povídky
 drama Loupežník – oslava individuální vzpoury mladého hrdiny proti pokrytectví a pohodlnosti – rysy relativismu
 Francouzské poezie nové doby – překlady básní moderních francouzských básníků – velký význam pro vývoj naší poezie

- 1921 – 1927:
- období dramatických a románových utopií – čtenář se setkává s nějakým převratným vynálezem + jeho neblahý důsledek pro člověka
- upozorňuje na možnost zneužití techniky a varuje před katastrofou
 hra R.U.R. (1921)
 hra Ze života hmyzu (1921) – společně s bratrem Josefem
 hra Věc Makropulos (1922)
 hra Adam Stvořitel (1927)
 román Továrna na absolutno (1922)
 román Krakatit (1924)
- zdůraznění drobných každodenních prací a drobných objevů ve prospěch lidstva

- 1928 – 1933:
- díla drobnějších prozaických žánrů – krátké povídky, fejetony, sloupky…
 Povídky z jedné a druhé kapsy (1929) – krátké povídky pro noviny
- cestopisné fejetony:
 Italské listy (1923)
 Anglické listy (1924)
 Výlet do Španěl (1930)
 Obrázky z Holandska (1932)
 Cesta na sever (1936)
- laskavost k prostým věcem lidského osudu:
 O nejbližších věcech
 Zahradníkův rok
 Dášenka
 Jak se co dělá
 Marsyas

- 1933 - 1935:
- noetika – nauka o poznání
 Hordubal (1933)
 Povětroň (1934)
 Obyčejný život (1934)
- díla jsou filozoficky spojena, řeší společný problém – o možnosti poznání pravdy o světě, lidech a porozumění sebe samého

- 1935 – 1938:
- snaha o přípravu člověka pro boj proti fašismu (Čapkovy demokratické a humanistické zásady, které zastával celý život)
 Hovory s T. G. M. (1928-35) – filozoficky zaměřená, fiktivní rozhovory
 román Válka s Mloky (1936) – výzva k boji proti fašismu
 hra Bílá nemoc (1937)
 hra Matka (1938)
 román První parta – každodenní život obyčejných lidí
 Život a dílo skladatele Foltýna – nedokončeno – návrat k noetice

VÝZNAM:
- nejpronikavější český myslitelský duch, demokrat a humanista 20. století
- jeho tvorba obsáhla veškeré žánry – obohaceny Čapkovým myšlenkovým, jazykovým a stylistickým mistrovstvím
- vědecko-fantastická a utopistická díla
- rozvinutí literární a divadelní techniky
- kreslířské nadání
- poukázání na problémy doby – snaha pomoci lidstvu
- světová proslulost a úroveň – překlady do mnoha světových jazyků
- tvůrce „sloupku“ a evropské varianty pragmatismu (filozofický směr amerického původu z počátku 20. století)
- propagátor relativismu
- s bratrem Josefem tvůrcem slova ROBOT

KAREL POLÁČEK (1892 – 1944)
- představitel demokratického proudu
- společenský kritik a humorista

ŽIVOT:
- narodil se v židovské kupecké rodině ve východočeském Rychnově nad Kněžnou
- jeho tvorba ovlivněna židovstvím a malým městem
- vystudoval gymnázium, nemohl najít práci
- r. 1914 povolán jako voják do I. světové války
- po návratu pod vlivem bří Čapků pracoval v redakce Lidových novin
- zahynul v koncentračním táboře Osvětim

TVORBA:
- dokonalé parodie hlouposti, frázovitosti, falši…
 Muži v ofsajdu – humoristická próza
 Dům na předměstí – společenskokritické
 románový cyklus Okresní město (Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno) – zachycení života v malém městě v prvních dvou desetiletích 20. století – vrcholné tvorby
 román U kamenného stolu – vydán za II. světové války pod jménem ilustrátora Vlastimila Rady
 Bylo nás pět – očima dítěte pozoruje život na malém městě, humorné vyprávění – napsal ji ve chvílích, kdy čekal na transport do koncentračního tábora

VÝZNAM:
- humorný pohled na svět
- živý a pestrý jazyk, vyprávěčský osobitý tón

EDUARD BASS (1888 – 1946)
- vlastním jménem Eduard Schmidt
- novinář, reportér, prozaik, dramatik a kabaretiér
- představitel demokratického proudu
- humorista

ŽIVOT:
- narodil se v Praze
- vystudoval reálku, ale stal se slavným jako kabaretiér (Červená sedma), literát a žurnalista
- od r. 1920 redaktorem Lidových novin, později šéfredaktorem

TVORBA:
- publicistická tvorba (humor a satira v časopise Šibeničky, fejetony…), veršované Rozhlásky
 humorná povídka Klapzubova jedenáctka (1922)
 román Cirkus Humberto (1941)
 povídky Lidé z maringotek

VÝZNAM:
- optimistický přístup ke světu

JARMILA GLAZAROVÁ (1901 – 1977)
- představitelka demokratického proudu 30. let
- prozaička

ŽIVOT:
- narodila se v Malé Skále u Turnova v rodině hospodářského správce
- smrt obou rodičů na počátku I. světové války
- se svou sestrou se dostává do Slezska – odkázány na dobré lidi
- vystudovala hospodyňskou školu a provdala se za lékaře
- literatuře se začala věnovat po smrti manžela

TVORBA:
 Roky v kruhu – 12 šťastných let, které prožila se svým mužem – ze soukromých zápisků
 román Vlčí jáma – příběh osiřelé dívky a jejího vztahu k milovanému otci a k ženě tyransky vládnoucí v jejich rodině
 román Advent – baladická próza – příběh matky Františky a jejího vztahu k synkovi v nepřátelském prostředí horské samoty (1 noc)

VÝZNAM:
- hluboce psychologicky prokreslené postavy
- vysoká jazyková a stylistická úroveň

PRÓZA DUCHOVNÍ A KŘESŤANSKÁ ORIENTACE
JAKUB DEML (1878 – 1961)
- prozaik, básník, publicista a překladatel
- představitel křesťanského spiritualismu a počátků existencionalismu (filozofický směr vysvětlující lidskou existenci)

ŽIVOT:
- narodil se v Tasově na Moravě v rolnické rodině
- vystudoval gymnázium v Třebíči a bohoslovectví v Brně
- stal se knězem
- po sporech s nadřízenými byl vyloučen a r. 1912 penziován

TVORBA:
 básně v próze Moji přátelé – využití symboliky rostlin
 báseň v próze Miriam
 próza Hrad smrti
 próza Tanec smrti
 próza Zapomenuté světlo – existencionalismus
 26 svazků deníků Šlépěje

VÝZNAM:
- připravil cestu moderní české próze

JAROSLAV DURYCH (1886 – 1962)
- představitel historické imaginativní prózy
- pravicové katolické zaměření

ŽIVOT:
- narodil se v Hradci Králové
- rodiče brzy zemřeli
- vystudoval medicínu
- působil jako vojenský lékař a katolický publicista (řídil časopisy Rozmach a Akord)
- silně ovlivněn barokem

TVORBA:
 próza Tři dukáty
 próza Tři troníčky
 básnická sbírka Panenky – opěvuje chudobu a pokoru
 novela Sedmikráska
 historický román Bloudění – z období raného baroka
 tři povídky Rekviem – historická próza
- mnoho próz vyšla po jeho smrti

VÝZNAM:
- otevření nové cesty moderní české historické próze
- silná metaforičnost